Kontaktujte nás
Adam Šůra - kontakt pro média, redaktor
Pavel Hanych - vedoucí komunikace Diakonie ČCE
Jak ne/psát o seniorech: Šest bodů pro novinářskou praxi a marketing
1. Nezmiňujte věk osoby, její stáří nebo ekonomickou neaktivitu (důchodce),
pokud to není nezbytně nutné pro kontext reportáže nebo článku. Je-li nezbytné tyto charakteristiky zmiňovat, mělo by být zcela zřejmé, proč jsou pro daný kontext relevantní. Tato zásada je zvláště důležitá, když informujete o zločinu.
Zatímco „Nikola Bartáková byla okradena“ se nikde nedočteme, věty jako: „Šestašedesátiletý starobní důchodce na penzi byl okraden“ jsou naopak neobvykle častým „úkazem“ na české mediální scéně.
2. Jestliže je relevantní pro zprávu nebo pozadí článku citovat výrok, který je věkově diskriminační
(respektive obecněji ageistický), nebo který posiluje předsudky vůči stáří, dbejte na to, aby styl prezentace nevytvářel dojem, že se jedná o obecně přijímaný úhel pohledu, který by mohl být považován za legitimní.
3. Vyhýbejte se nepodloženým generalizacím.
„Staří lidé“ je sociálně prázdná, nedefinovatelná kategorie. „Důchodci“ jsou lidé pobírající starobní penzi, ale to zahrnuje osoby typu "paní Novákové“ s devíti tisíci korunami průměrné důchodové dávky i pana Karla Gotta.
4. Buďte velmi opatrní při zmiňování „faktů“ ohledně stáří a stárnutí.
Indexy stáří nejsou totožné s indexem ekonomické závislosti, ne všichni lidé od 15 let jsou ekonomicky aktivní, ne všichni lidé po pětašedesátce jsou ekonomickou zátěží. Dle údajů ČSÚ (Výběrové šetření pracovních sil) je již dnes poměr mezi zaměstnanými a ekonomicky neaktivními 1:1. Stárnutí populace, které obvykle řešíme, není problém dnešních seniorů, ale Husákových dětí.
5. Nedopusťte, aby docházelo k exkluzi (vyloučení) specifických skupin populace.
Senioři a seniorská témata jsou jen na okraji zájmu sdělovacích prostředků, což neodpovídá jejich podílu ve společnosti. Nejedná se přitom pouze o přehlížení skupiny starších lidí obecně, ale především o zanedbávání jejich heterogenity, tedy o nedostatečnou tematizaci jednotlivých skupin uvnitř seniorů – nemocní, bohatí, aktivní, ženy, etnické minority, atd.
6. Snažte se reflektovat své vlastní názory na seniory a stárnutí.
I když řada starších osob hodnotí aktuální období jako nejlepší část svého života, není stárnutí „procházka růžovým sadem“. Snad každý z nás má přirozené obavy z toho co bude, z tmavých skvrn na kůži, z bolestí, z toho aby nebyl na obtíž. Stáří je ale přirozená součást života, bez ní vše, co předchází, vlastně ztrácí smysl. Nepřipravujme sebe ani ostatní o tato vzácně nabytá léta tím, že (si) je budeme už předem „ošklivit“.