7. Senioři volí, pracují a nakupují

Senioři jsou aktivními podílníky na tvorbě HDP, a to v tržní i netržní produkci. Navíc jsou solventními a významnými konzumenty nesmírné variability zboží a služeb. Dosud přetrvávající kultura předčasných odchodů do důchodu ovlivňuje míru ekonomické aktivity ve vyšším věku.

Významným problémem finančního zajištění seniorů mimo pracovní trh je vysoká míra redistribuce v českém důchodovém systému, kde se následkem výpočtu měsíční penze lidem s nadprůměrnými výdělky snižuje příjem v řádu desetitisíců, u lidí s podprůměrnými výdělky je rozdíl mezi mzdou a důchodem jen v řádech stovek korun. Nově přiznané důchody v roce 2008 klesly na hladinu 44,6 %.

Řada důchodců je však aktivních i po oficiálním odchodu do důchodu, jedná se zhruba o 30 % šedesátníků a 20 % pětašedesátníků. S rostoucím věkem ekonomická aktivita sice klesá, ale nemizí. Senioři jsou často se svými příjmy nespokojeni, což se projevuje vysokou mírou subjektivní chudoby.

Přestože neexistují přesné informace o hodnotě majetku starších osob, z některých výzkumů vyplývá, že zhruba 23 % starších respondentů uvádí odhad svého majetku mezi půl milionem a milionem korun a 18 % osob nad 60 let odhaduje svůj majetek na více než milion korun. Více než polovina seniorů nad 60 let (56 %) také poskytuje finanční výpomoc rodinám svých dětí, čímž se de facto aktivně podílí na zvyšování koupěschopnosti mladších generací. Starší lidé sami jsou velmi dobrými zákazníky a konzumenty různých služeb. Největší podíl svých příjmu vydávají senioři na potraviny a bydlení. Třetí nejvyšší položkou v pořadí tvoří výdaje na rekreaci, kulturu a sport, dále pak bytové vybavení a ostatní zboží a služby. Oproti zaměstnancům důchodci častěji utrácejí za zdraví (asi 3 % celkových výdajů). Podstatně méně než zaměstnanci však důchodci utrácejí na odívání nebo stravovací a ubytovací služby. Tyto oblasti tak lze považovat za „bílá místa“ marketingových služeb. Velmi podstatnou složkou „seniorského konzumu“ je sledování rozhlasu či televize a četba novin.

Senioři se ovšem necítí být také nejvíce spokojenými diváky, čtenáři a posluchači. Chybí jim pořady a články více šité jim „na míru“, respektive nerovnovážné pojetí obvyklé skladby programu. Jako velký problém senioři identifikují také diskriminační charakter programové skladby (senioři jsou málo zastoupeni a starší ženy jsou přímo neviditelné), popřípadě neobjektivní obraz jaký je o stáří podáván veřejnosti skrze média (stáří prezentováno téměř výhradně ve spojitosti s nemocemi, sociální izolovaností a závislostí). Nakolik bude samotný proces zvyšování podílu starších osob ve společnosti ovlivňovat např. politický vývoj? V současnosti neexistuje typický seniorský volič. Mírně převažující tendence k levici je pochopitelná z ohledu na možnost jisté nostalgie a především z titulu zvýšených preferencí sociálních jistot, které jsou od levicových stran silněji zdůrazňovány. I zde ovšem platí, že nové generace seniorů budou do svého stárnutí přinášet i své vlastní politické preference, které se od těch současných mohou i výrazně lišit.